§ 127
(1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k
nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud po slyšení účastníků znalce.
Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně.
Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu
znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem
znalce.
(2) Znalecký posudek je možno také dát přezkoumat jiným
znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí.
(3) Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda
senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal
mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve,
anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku
třeba.
(4) Místo posudku znalce lze použít potvrzení nebo
odborné vyjádření, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti. Za vydání
potvrzení nebo odborného vyjádření náleží finanční úhrada, stanoví-li tak
zvláštní předpis.