§ 101
(1) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou
účastníci povinni zejména
a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné
skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení
řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,
b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené
jim zákonem nebo soudem,
c) dbát pokynů soudu.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení,
i když jsou účastníci nečinní.
(3) Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání
a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a
rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu
a
z provedených důkazů.
(4) Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém
návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že
nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá
námitky.