§ 241a
(1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí
(§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému
rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí
napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu
dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
(2) Dovolání lze podat jen z těchto důvodů:
a) řízení je postiženo vadou, která mohla mít za
následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
b) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení věci.
(3) Je-li dovolání přípustné podle
§ 237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě
podle obdobného užití těchto ustanovení (§
238 a 238a), lze dovolání podat také
z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu
spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
(4) V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo
důkazy ve věci samé.