§ 126
(1) Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení,
je povinna dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musí
vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí
způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti
odepření výpovědi rozhoduje soud.
(2) Na počátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka
a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit
svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech a o trestních
následcích křivé výpovědi.
(3) Předseda senátu vyzve svědka, aby souvisle vylíčil
vše, co ví o předmětu výslechu. Pak mu klade otázky potřebné k doplnění a
vyjasnění jeho výpovědi. Otázky mohou dávat i členové senátu a se souhlasem
předsedy senátu i účastníci a znalci.
(4) Fyzická osoba, která je statutárním orgánem
právnické osoby (členem tohoto orgánu), může být vyslechnuta v řízení, jehož
účastníkem je tato právnická osoba, jen podle §
131.