§ 105
(1) Místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne
jednat o věci samé. Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní
příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz.
Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu,
který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k
jednáním a k úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím
vydaným věcně nepříslušným soudem.
(2) Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po
právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek
§ 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu
soudu.
(3) Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s
postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti
nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím
tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.
(4) Namítne-li účastník řízení včas a důvodně
nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3;
jinak námitku usnesením zamítne.