§ 139
(1) Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a
ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů
od
výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom
musí soud svědka poučit.
(2) Byl-li podán znalecký posudek nebo proveden
tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné
a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a
tlumočné vyplácí.
(3) Ten, komu soud uložil při dokazování nějakou
povinnost, zejména aby předložil listinu, má tatáž práva jako svědek, není-li
účastníkem. Musí je uplatnit za týchž podmínek jako svědek.
(4) O právech podle odstavců 1 až 3 rozhoduje předseda
senátu.