§ 243b
(1) Dovolání přípustné podle
§ 237 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle
obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a
238a) anebo podle
§ 239 dovolací soud odmítne, je-li zjevně
bezdůvodné.
(2) Nepostupoval-li podle odstavce 1, dovolací soud
dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné;
jinak napadené rozhodnutí zruší.
(3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu,
vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno
rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší
dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu
řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému
soudu.
(4) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu
a soudu prvního stupně pro vady uvedené v § 229
odst. 1 písm. a), b) a d) a v § 229 odst. 2
písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení, popřípadě o postoupení
věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.
(5) Ustanovení § 218, 218a,
§ 221 odst. 2, §
224 odst. 1 a § 225 platí pro řízení
u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací
soud řízení zastaví.
(6) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem,
jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje
rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.