(1) Obchodní praktika je klamavá,
a) je-li při ní užit nepravdivý údaj,
b) je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může
uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem
a souvislostem, za nichž byl užit,
c) opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž
s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli
spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje
též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným
nebo nejednoznačným způsobem, nebo
d) vede-li způsob prezentace výrobku či služby,
včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na
trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo
rozlišovacími znaky jiného podnikatele,
e) není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování,
k jehož dodržování se podnikatel zavázal,
jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit,
a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán
kodexem.