§ 22
(1) Zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho
jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo
zastoupenému.
(2) Zastupovat jiného nemůže ten, kdo sám není způsobilý
k právnímu úkonu, o který jde, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu
se zájmy zastoupeného.